 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
Obsah 4 Hřib obecný nebo snad dubový? 6 Křemenáče – živé jaspisy našich lesů 8 Bílé hříbky – naše nejoblíbenější houby 10 Proč klouzky nemá nikdo rád? 14 Hřib dutonohý – nenápadný favorit 18 Jak slaďáky zaplavily české lesy 20 Klouzek nebo hřib? Je to slizák! 24 Umíte správně zmrazit hříbky? 24 Strašidla mezi hřibovitými houbami 26 Trochu klouzek, spíše však hřib 28 V říši satana aneb barevná módní show 30 Sušené babky mohou být nebezpečné 32 Nejvzácnější z nejvzácnějších O houbách a houbařích Abychom zabránili velkému nedorozumění, musím se vám hned na úvod k něčemu přiznat – řadím se k té části populace, která houby na talíři miluje, také je ráda sbírá, avšak v jejich určování vykazuje poměrně velké mezery ve vzdělání. Až doposud to nikomu nevadilo, protože všechny moje domácí kulinární experimenty zatím každý přežil. Naše rodinné výlety do lesa se totiž odvíjejí podle osvědčeného a obecně praktikovaného scénáře – druhy s radiátorem do košíku nepatří, zatímco ty s trubkami na spodní straně klobouku už stojí za chvilku uvažování. Všichni tedy sbíráme výhradně hříbky a některé hřibovité houby, jako ostatně většina lidí, které v lese potkáváme. Obrázkový atlas zůstává zásadně doma. V tomto směru mě dnes všichni považují za malého odborníka, protože už dávno neletím jako blázen za kdejakým žlučákem s vizáží dokonalého praváka. Napálí mě v průměru jen každý druhý. Hříbky, křemenáče a kozáky, občas také klouzky se u nás těší velké oblibě a jak jsem se nedávno dozvěděla, totéž platí i pro většinu populace téhle republiky. Sice malé, ale co se sběru hub týče, patřičně na výši. Dokonce prý v tomto směru platíme za světovou velmoc. A tak jsme se rozhodli, že se na stránkách Knihovničky podíváme hřibovitým trochu víc na zoubek či spíše pod klobouk. Ke spolupráci jsme přizvali odborníka opravdu na výši - ing. Jiří Baier ví o houbách skutečně vše a také v souvislosti s nimi zažil spoustu příběhů. Veselých i smutných. Díky němu a novému vydání Knihovničky jsem s velikým překvapením zjistila, že ani můj systém rozdělení hub není dokonalý. Některé druhy totiž mají radiátor, přitom ale patří mezi hřiby! Stále si ale nejsem jistá, zda si s nimi chci v kuchyni něco začít. Ne nadarmo se říká, že zvyk je železná košile a v případě hub je to někdy dobře. Zároveň ale platí, že člověk by neměl ustrnou na mrtvém bodě. Takže se vzdělávejte, experimentujte a taky si něco dobrého uvařte. Je totiž nejvyšší čas, už prý začaly růst. Inspirace najdete v tomto čísle víc než dost. Příště to už bude o něco horší - na řadu totiž přijdou houby s radiátorem! Ing. Hana Sůvová |
