 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
Obsah 4 Úžasné zavařeniny aneb Pusťte se do toho! 6 Ivana Andrlová: Je to hrůza, když se urodí 8 Ovocné knedlíky – báseň na talíři 10 Sirupy a šťávy – slunce v jedné láhvi 12 Helena Uhrová zavařuje s láskou 16 Zmražené ovoce musí rovněž chutnat 17 Černé ovoce – zázračné léčivo z přírody 22 Lité koláče z mísy do pekáče 24 Ovocné rosoly jako jiskrné drahokamy 26 Ovocná pokušení – teplé dezerty s ovocem 28 Opilé ovoce vás báječně naladí 30 Ať zijí pravé české buchty 30 Voňavé zázraky z koláčové formy 31 Lahodný likér potěší 32 Divíšková & Kačer: Zavařenina je grunt! 34 Kandované čili supersladké a opravdu vynikající O letním zavařování dyž jsme začínali připravovat toto vydání Knihovničky, spousta lidí se podivovala, proč to děláme. Vždyť prý dnes už nikdo nic nezavařuje a lidi si všechno raději koupí hotové v supermarketu. Jiní snad, ale já ne! A jak jsme zjistili , nakládání a výrobě domácích zavařenin se věnují i daleko významnější osobnosti, třeba herečky Ivana Andrlová a Nina Divíšková. Vůbec se jim nedivím. Vždyť se stačí trochu víc začíst do etiket na všech těch průmyslově vyráběných dobrotách a člověku rázem naskočí husí kůže. Leckomu se možná dokonce neudělá dobře. Kolik emulgátorů, stabilizátorů chuti a aroma, barviv a bůhvíčeho ještě ty „věci“ obsahují! Já si dělám každým rokem meruňkový džem bez konzervačních látek, zato s pořádnými kousky dužniny, a musím vám říct, je to lahoda. A podobně je tomu i s mými kompoty. Zkusili jste už někdy naložený dřín nebo kdouli? A co teprve pěkně křupavé hrušky v alkoholu! Když už přišla řeč na jednotlivé produkty, víte, jaký je rozdíl mezi džemem, marmeládou či třeba ovocným rosolem? A aby toho nebylo málo, jsou tady ještě i dřeně, povidla a ovocné pasty! Přiznávám, že zmatek jsme v tom měli na začátku úplně všichni a zaskočili jsem tím i odbornici na zavařování doc. Ing. Helenu Uhrovou CSc. Zbystřete teď smysly a čtěte pozorně dál: Džem neboli jam (z angličtiny) je vlastně jemná, ne příliš hustá rosolovitá zavařenina, ve které jsou mimo jiné kousky dužniny. Naproti tomu marmeláda je úplně hladká. Vlastně jde o zahuštěný ovocný protlak. Rosol je pak průzračně čistá, cezená a zahuštěná šťáva, i když pravý a nefalšovaný rosol lze získat jedině samovolným scezením rozvařené dřeně (drceného ovoce) přes plátýnko. Povidla jsou pak totéž, co marmeláda, avšak v daleko tužší podobě. Pravá povidla z časů našich babiček se dala krájet nožem a před dalším použitím se musela ředit vodou. V této souvislosti vám možná ještě vyvstane v paměti slovo klevera, kterou mnozí často zaměňují s povidly. Je tu však zásadní rozdíl, protože klevera nebo též rozvárka je vlastně rozemleté ovoce mírně zahuštěné odpařením a dochucené rumem. Zbývá už jen vysvětlit slovo pasta, což je hmota podobná povidlům, rozetřená na plech a vysušená do podoby sladkého pergamenu. Dříve to byla běžná pochutina, ale dnes ji zná jen málokdo. Máte v tom už trochu víc jasno! Tak neváhejte a pusťte se do toho. Vybrali pro vás stohy opravdu super receptů Ing. Hana Sůvová |
