Nesmrtelná statice

Statice u nás zcela splynuly s představou suchých dušičkových věnečků – jen málokdo si je dovede představit ve váze nesušené. A přece se často i za čerstva nabízejí v zahradnicky vyspělých zemích k prodeji, dokonce dnes patří k deseti nejpěstovanějším řezaným květinám vůbec! Pravda ovšem je, že sušit se dají velice snadno.

Ve snaze upoutat pozornost opylujícího hmyzu podepřely statice své květy zvětšenými blanitými kalichy. Ty jsou u pterokládních static (jmenují se tak podle nápadně křídlatých květních stonků) navíc zářivě vybarvené. To ony symbolizují krásu static, protože daleko méně nápadné květy už v průběhu sušení zpravidla odpadnou. Mezi více než 200 druhy static lze objevit jen zřídka jednoleté druhy, tedy letničky. Dokonce i pterokládní druhy, jež se jako letničky pěstují, ve své domovině často platí za krátkověké trvalky. To platí také o subsaharské limonce chobotnaté (Limonium sinuatum (L.) Mill.), která se pro modře zbarvené kalichy pěstuje už od 16. století. Teprve roku 1829 se v zahradách objevilo příbuzné Limonium lobatum (L.) Ktze. a po dalších třech desetiletích ho následovalo žlutokvěté Limonium bonduellei (Lestib.) Ktze. Dnešní odrůdy s kalichy probarvenými do purpurových, modrých, růžových, meruňkových, žlutých i bílých odstínů bývají často produktem opakovaných křížení těchto druhů. Protože jde původně o krátkověké trvalky, mladé rostliny se vyvíjejí o poznání pomaleji než typické letničky a je tedy nutné je vysévat už v únoru ve sklenících. Dnes už se v obchodech většinou nabízí rychle klíčící čištěné osivo; k dopěstování tisíce rostlin přitom vystačíte s asi 10 gramy. Dáte-li přesto přednost levnějšímu osivu nečištěnému, budete ho potřebovat nejméně desetkrát více a na vzcházení si často počkáte až 3 týdny. Po přepíchání lze teploty snížit k 12 až 15 °C a dopěstovat výsadbu schopných sazenic pak trvá ještě 8 až 10 týdnů. Čtyři týdny před výsadbou se však vyplatí snížit teploty o další 4 stupně, nebo udržovat alespoň desetistupňové rozdíly mezi denními a nočními teplotami; statice vzápětí pokvetou o poznání bohatěji. Platí to především pro bíle kvetoucí odrůdy s kalichy zbarvenými modře (Safír, Heavenly Blue, Midnight Blue), růžově (Rosenschimmer, Marktrose, Twillight), nebo bíle (Věncovka, Iceberg). Odrůdy žlutě kvetoucí, ať už s kalichy rovněž žlutými (Gold Coast, Forever Gold) nebo probarvenými do plejády broskvových a meruňkových odstínů (Chamois, Apricot Beauty i naše Spinel) na jarovizaci nijak zásadní požadavky nemají. Přepíchané rostliny lze pro výsadbu dopěstovat při 12 až 16 °C a v zahradách se vysazují v počtu nejvýše 16 rostlin na m2 často už koncem dubna. Ve stádiu listových růžic rostliny přečkají i případné přízemní mrazíky. Mezi nezbytné předpoklady úspěšné kultury lze počítat slunečnou polohu, propustnou, ale občas zavlažovanou půdu a včasnou likvidaci plevelů. Sklizeň vyžaduje stálou pozornost a patří k pracovně nejnáročnějším činnostem v zahradnictví. Rostliny mají jen mělký kořenový systém, takže chcete-li se vyhnout jejich podtrhnutí, vyplatí se celé stonky vyřezávat nožem. Kvetoucí statice je třeba sklízet nejméně dvakrát týdně probírkou. K řezu i k sušení bývají zralé v okamžiku, kdy jsou v květenství všechny květy rozvinuté. Sušit je lze snadno zavěšené v temných prostorách. Není však možné vázat příliš objemné svazky, protože křídlaté stonky obsahují značné množství vody a vzájemně stěsnané snadno plesniví.

Vedle výše zmíněných pterokládních druhů se jako letničky pěstují ještě Limonium sinense Ktze. se žlutými, v bělavých kalíšcích sevřenými květy, a Limonium suworowii Regel (oddělené nověji do samostatného rodu Psylliostachys) s titěrnými kvítky stěsnanými v cylindrických, řídce větvených květenstvích. Poslední si potrpí na zasolené písčité půdy, v zahradách často trpí chlorózami a předčasně zasychá. Neobvyklá, živě růžová květenství však za trochu námahy jistě stojí.

Text a foto: Jiří Uher