Ing. Jak Kozák je náš největší šlechtitel česneku a možná i v Evropě
Pohled do polní laboratoře šlechtitele česneku. Materiál je zde vysázený do přepravek, aby se cenné rostlinky nedostaly do styku s volnou půdou a hlavně háďátky, která v ní žijí
Řez cibulemi česneku. Vlevo je nepaličák, vpravo paličák
Paličák má zbytky stvolu tuhé, nepaličák měkké
Jednostroužkový česnek je dnes oblíbený, ale rozdíl v kvalitě zde žádný není. Některé odrůdy jsou k jeho tvorbě náchylnější než jiné. Často se ho dočkáte po předchozí výsadbě pacibulek
Na jaře se již česnek této kvality ke konzumaci dvakrát nehodí. A už vůbec není vhodný k výsadbě
|
Česnekový král má na kvalitu nos
Také vám připadá, že není mezi jednotlivými odrůdami česneku nějaký rozdíl? Stejně chutnají i voní (někomu dokonce páchnou), zkrátka česnek jako česnek. Skutečnost je ale jiná a poznat se to dá například u česneků, které se k nám dovážejí z východu. Zpravidla mají nepříjemnou pachuť, přestože ji spousta lidí nepostřehne. A právě z tohoto důvodu ing. Kozák před mnoha lety dokonce zrušil celé velké šlechtění a vzal to z úplně jiného konce.
Extra tip |
Víte, že chuť česneku lze rozpoznat už v době, kdy se z rostlin odlamující tvořící se květní stvoly? Stačí je ochutnat. Pokud jste to zkusili, potom jste možná zjistili, že jejich dužnina je velice křehká, jemná a šťavnatá. V některých zemích tedy vylomené stvoly platí za lahůdkovou zeleninu, která se používá třeba do salátů (např. ve Španělsku). Chuť je sice rovněž česneková, ale není zdaleka tak silná jako v případě cibulí. Pokud tedy odlomené květní stvoly vyhazujete do odpadu, děláte velkou chybu. Zkuste je použít v kuchyni! |
K česneku se propracoval postupně od květin. Vždycky chtěl pracovat s cibulovinami, a tak po skončení školy nastoupil do šlechtitelské stanice v Heřmanově Městci. „Strašně jsem toužil po liliích, ale byly obsazené. A tak jsem vyfasoval udržovací šlechtění tulipánů,“ vzpomíná. „A brzy se přidal česnek.“ Ten mu také nakonec zůstal a dnes už má na „svém triku“ 11 vlastních uznaných odrůd. Proč tolik? „Především jsou mezi nimi opravdu značné rozdíly. Mnohé jsou jemnější (Blanin), jiné naopak ostřejší (Jovan nebo Džambul).“ Koneckonců právě tuto otázku dnes lidé kladou česnekovému králi nejčastěji. A on jim odpovídá: „S česnekem je to jako s vínem, kde rovněž existují spousty odrůd a žádná není univerzální. Podobně ani tady nerozhoduje síla, ale chuť. Stejně jako u slivovice. Pokud má nepříjemný ocas, který se drží dlouho v ústech, potom je rovněž k ničemu.“ Současné šlechtění se samozřejmě ubírá k vysokým výnosům, do značné míry rozhoduje ranost, tedy termín, na který připadá sklizeň (nejranější jsou odrůdy Bětin a Anton, nejpozdější Benátčan a všechny jarní česneky), počet stroužků v cibuli, ovšem zdaleka nejdůležitější je odolnost vůči chorobám. V případě česneku jsou to především viry. Mnohé staré odrůdy, například Záhorský paličák, jsou jimi dnes promořené až hrůza. Tento trend s sebou samozřejmě přináší velké nároky na šlechtitele a množitele sadby, především pak na dostatečnou prostorovou vzdálenost od nebližších porostů. Hlavními přenašeči viróz jsou totiž mšice. Další zvláštností této zeleniny je skutečnost, že netvoří v květenstvích semena, což je pro šlechtitele zvyklého pracovat metodou záměrného křížení problém. „Česnek během svého vývoje o schopnost generativního množení přišel, a tak je zde nutné pracovat metodou pečlivých výběrů, při které se vychází ze starých krajových odrůd. Tady člověk musí umět rozpoznat kvalitu už od pohledu,“ prozrazuje J. Kozák. Výjimkou ovšem podle něj nejsou snahy vyšlechtit česnek, který bude semena tvořit. Dělá se to tak, že se některé odrůdy, jež občas přece jen vykvetou a přinesou semena (náleží do skupiny nepaličáků), zkříží s některým z botanických česneků, které kvetou zcela bez problémů. Svým jedenácti odrůdám musel ing. Kozák vymýšlet vhodná jména podle toho, jak průběžně procházely uznávacím řízením. A protože má spoustu dětí, pojmenoval je po nich. A také po manželce. „Blanin je právě po ní,“ prozrazuje. „Po synu Janovi jsem dal jedné odrůdě jméno Jovan, od Vaška je Vekan, od Tondy Anton, od Matouše Matin, po Standovi Stanik…“ Všechna jména svých nejbližších ovšem už vyčerpal, takže na řadu teď musí přijít manželka jeho nejstaršího syna. Jmenuje se Lenka. Zkuste tedy hádat, jaké jméno ponese příští nově povolená odrůda česneku!
Paličák nebo nepaličák? |
Paličák je česnek, jehož název se odvozuje od květního stvolu, jenž odrůdy z této skupiny tvoří. Je totiž zakončený tzv. palicí, která se musí včas vylomit, aby se česnek zbytečně nevysiloval tvorbou pacibulek. Poznáte ho také po rozkrojení cibule, která má uprostřed tuhý střed a kolem něj jsou pravidelně rozmístěné jednotlivé stroužky. Naproti tomu nepaličák má stroužky v cibuli různě nahloučené, i když i zde může být jistá pravidelnost. Netvoří také květní stvol a tedy pevný střed, ale výjimky se rovněž najdou. Co se chuti týče, jsou paličáky obecně jemnější, hůře se ovšem skladují. Jsou oblíbenější i proto, že tvoří v cibuli velké stroužky, které se lépe a pohodlněji loupou. K českým specialitám patří ještě jeden fenomén – jako jediní v zemích EU milujeme česnek s fialovou barvou cibulí. „Proč tomu tak je, nikdo neví. Je to asi stejné, jako s oblibou vajec s hnědou a bílou skořápkou. Přitom jsou stejná,“ vysvětluje ing. Kozák. |
Užitečné tipy pro pěstitele |
Kdy česnek sázet? Na jaře nebo na podzim?
To je otázka, kterou si klade nejeden zahrádkář. Ing. Jan Kozák na to má jedinou odpověď: „Všechny odrůdy se dají sázet již na podzim, avšak vyplatí se vyčkat co možná nejdéle do zimy, nejlépe do pozdního listopadu nebo až do prosince. Na jaře po rozmrznutí půdy a jejím oschnutí pak můžete vysadit jakýkoliv česnek, který do té doby vydržel. Stroužky ale musí být pěkně tvrdé, nikoli vyšeptalé! Je to tedy pouze otázka uchovatelnosti sadbového materiálu.“
Čím mořit stroužky určené k výsadbě?
Určitě je namořte v přípravku Sulka, který omezí výskyt vlnovníka česnekového. Tento zákrok se provádí již v září, kdy se cibule rozdělí na jednotlivé stroužky, a ty se pak do roztoku přes noc namočí. Poté nechte sadbu uschnout a dobře ji uskladněte. Další moření je namířené proti houbovým chorobám. Zde se osvědčil přípravek Rovral, který si poradí také se sklerociovou hnilobou a háďátky.
Proč česnek žloutne a špatně roste?
Možná jste si všimli rostlin, jež zaostávají v růstu, jejich listy se kroutí a deformují. Předčasně pak končí růst a nepřinesou sklizeň. Na vině jsou larvy mouchy houbomilky česnekové (Suillia univittata), jež krátce po vylíhnutí vyžírají báze listů. Následkem toho se nadzemní části kroutí, napadená pletiva jsou často druhotně napadána bakteriemi či houbami a rostliny hynou. Vědět se vyplatí, že odrůdy česneku vysazené na jaře tato moucha nenapadá, protože cibulky v zemi teprve zakořeňují. Proto se u zimního česneku vyplatí co možná nejzazší termín výsadby.
Kdy je vhodný termín pro sklizeň?
U paličáků se vyplatí sklidit celý porost v okamžiku, kdy již prvních 5 listů na rostlinách ztratilo dužnatý charakter. Neníli tomu tak a rostliny a jsou přitom žluté, ponechte je ještě chvíli na záhonech. U paličáku potom platí pravidlo, že sklizeň připadá na termín, kdy již „lehla k zemi“ polovina natě v porostu. Necháte-li cibule v zemi příliš dlouho, začnou se brzy „rozevírat“, rozpadat, a jejich skladovatelnost výrazně poklesně.
|
|
