 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
Obsah 4 Extra zdravé pomazánky 8 Ředkvičky patří do salátu! 10 Dekorace vyřezané z ředkví 12 Zeleninové poklady z čínských tržišť 14 Teplé ředkvičkové mňamky 16 Nejznámější choroby a škůdci 20 Zapomenutý, ale báječný tuřín 22 Salátová řepa nesmí nikdy chybět! 24 Boršč a pelmeně vařila i pro Wericha 26 Hostina po ukrajinsku v českém kostele 28 Červená řepa může být i barevná 28 Báječné saláty z čerstvé řepy 32 Ředkev není ředkvička O ředkvičkách dětství Vzpomínám na ty časy, jako by to bylo nedávno, vlastně teprve včera. Byli jsme ještě malí smradi a na první ředkvičky jsme se každým rokem zjara těšili jako na velikou vzácnost. Spěchali jsme pokaždé do zahrady zkontrolovat všechny ty zelenající se řádky v pařeništi a později i na venkovních záhonech. A jakmile se pod některou z rostlinek objevila jen nepatrná červená bulvička, hned jsme ji vytáhli a bez důkladnějšího čistění či dokonce mytí vodou ji slupli. Byla to opravdu lahoda, ta máslově lehká dužnina mírně pikantní chuti. A jak to chrupalo! S nějakou špínou jsme si opravdu hlavy nelámali. Aniž bychom cokoli tušili o známém rčení, že správný zahradník musí za rok spořádat alespoň kolečko hnoje. Podobně jako většina dospělých jsme neměli tušení ani o tom, že ředkvičky poslouží také jinak než jen jako čerstvá příloha či součást zeleninových salátů. Ještě i dnes udiví leckoho informace, že se dají upravovat tepelně, zavařovat a zapékat… Ředkvím jsem na chuť přišla až o mnoho roků později a třeba takovou vodnici jsem ochutnala teprve před několika lety. Nikdy bych nevěřila, jak báječná zelenina to je! Podobně jsem překonala i nedůvěru k červené řepě, na které jsem si dosud pochutnávala výhradně jen ve sladkokyselém nálevu. O zeleninových salátech se syrovou řípou jsem neměla ani ponětí. Podobně jsem musela překonat nedůvěru k tradiční ruské polévce s červenou řepou – borši. Někdy je zkrátka zapotřebí pro vybrané pokrmy dospět a trochu vyrůst. Teď budu na výborný borš od ukrajinského výtvarníka Saši Oniščenka ještě dlouho vzpomínat. Myslím ale, že si ho jistě sama co nevidět uvařím, protože to stojí za to! Stejně jako hovězí medailonky s karamelizovaným tuřínem. Přiznávám zcela otevřeně, že tuto bývalou plodinu chudých jsem ochutnala teprve před několika dny. Vlastně až v souvislosti s přípravou tohoto vydání Knihovničky. A vám teď radím jediné: Ničeho se v tomto směru nebojte. Žádný šmejd bychom vám přece nenabízeli. Ing. Hana Sůvová
|
