 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
Obsah 3 Královna sladkých krajek 4, 34 Zánik a znovuzrození perníkářského řemesla 6 Jak se pečou perníkoví koně 8 Miletínské modlitbičky 10 Co je české, to je hezké 12 Vyřezáno ze dřeva, upečeno z perníku 14 Perníková paní učitelka 16 Sonáta pro housle z perníku 18 Voňavé pečení u tatrmanů 20 Pohádky z perníku 22 Srdce na dlani 24 Bába na prameni 26 Babička podnikatelka 28 O medovníku z pelyňku 30 Vytočte si jidáše! 32 Kde růže voní po mandlích 34 Napsali jste nám O perníkářské alchymii První číslo Perníčků a medovníčků, které vyšlo v listopadu loňského roku, zaznamenalo veliký úspěch a váš ohlas jen potvrdil, v co jsme tiše doufali. Že kromě bulvárních tlachů na stránkách jiných plátků a pořadů přímo k uzoufání, jež nám všechny televizní stanice bez rozdílu večer co večer servírují v domnění, jak budeme nadšení, je tu místo i pro naši Knihovničku. Vsadili jsme na kvalitu a chceme v tom pokračovat, což není vůbec snadné. Navštěvovat samozřejmě budeme i nadále zajímavé osobnosti ze světa perníku a přidáme pokaždé porci nevšedních receptů. Perníkových i těch ostatních. Každý totiž peče zpravidla ještě něco navrch a nám tím pak vyrazí během naší návštěvy dech. Tentokrát to byly například perníkové růže se skořicí u Marcely Matyášové, fantastické, v čokoládě máčené kostky nadýchaného perníku u Miroslavy Mrázové, Zdeňka Hanzelková nás zase uctila báječnými zahrádkářskými koláčky… Sešlo se těch receptů nakonec ještě víc, než v posledním čísle. A abychom v tom měli zase trochu víc jasno, pustili jsme se rovněž do studia literatury a historických pramenů. A tady nastalo malé pozdvižení. O perníku i perníkářství vůbec toho již bylo napsáno mnoho, a protože jde o řemeslo staré jak Metuzalém, objevili jsme i spoustu polopravd a nepřesností. Vznikly jednoduše – prostě kdysi někdo udělal ve svých poznámkách chybu a ostatní to od něj opsali. Jako školáci! Tak se to má například s často zmiňovaným citronátem. Že jde o aromatickou cukrovou hmotu (výrobní postup vám přiblížíme v příštím, tedy vánočním čísle), jsme se dozvěděli až po sáhodlouhém pátrání. Většina autorů perníkové literatury se vůbec neobtěžovala zjistit, o co jde, a recept prostě opsala. Jen občas lze objevit poznámku, že citronát lze nahradit strouhanou citrónovou kůrou. Zcela jednoznačný není ani význam slova „marcipán“. Původně se jím označovaly perníky, zpravidla s obsahem tlučených mandlí, které se pekly už na počátku 15. století v německém Erfurtu na den svatého Marka, který byl patronem perníkářů. Zahnat prý tenkrát měly ukrutný hladomor. Odtud také výraz „Markův chléb“ neboli Marci panis. Proč se však používá i pro sladkou mandlovou hmotu sloužící k modelování půvabných růžiček a jiných cukrářských přízdob? To se nám dosud zjistit nepodařilo, nicméně v pátrání budeme pokračovat. A jeho výsledky vám určitě prozradíme na stránkách dalších Perníčků a medovníků - vyjdou 7. listopadu! Ing. Hana Sůvová |
