logo - Knihovnička RECEPTY
  Perníčky To nejlepší z... Inzerce Kontakt  


Barevné dílo, tak se říká perníkům, jež se dodnes pečou třeba ve Švýcarsku


Banánové rybičky Haliny Pawlovské, jež M. Pelikán upekl a nazdobil, jsou ve skutečnosti perníkové


Formy na drůbeřku, tedy hračky, jež se pekly z tužšího těsta


Při oddělování vyváleného těsta od podkladu se M. Pelikánovi osvědčila stará šavle

Jak se pekl válečný perník

Miroslav Pelikán, České Budějovice

Zajímá vás, jak se za války, tedy v době, kdy byl všeho zoufalý nedostatek, pekl perník? Bude to možná znít neuvěřitelně, ale právě toto pečivo bylo často to jediné, co se ještě dalo vytvořit. Samozřejmě v daleko skromnější podobě. A kdo dostal v oněch časech chuť třeba na dort, ten musel cukrářovi dodat vše potřebné. Oficiálně totiž nebylo nic k dostání. Trochu jsme si zavzpomínali s nestorem našich perníkářů a cukrářů Miroslavem Pelikánem...

A vzpomínání to bylo zajímavé. Právě za II. světové války se totiž M. Pelikán vyučil u svého otce, cukráře v Dačicích. Ten se už dlouho předtím „zakoupil“ na zdejším náměstí v původním cukrářství, jehož majitel přišel v první válce o oba syny a neměl nikoho, komu by živnost předal. „A tatínek si řemesla opravdu hleděl. Byl šikovný a třeba perník bylo to jediné, co se ještě dalo za války bez problémů upéct. Nemuselo se do něj totiž dávat moc cukru. A mouka, přestože byla na lístky, se na venkově vždycky nějak sehnala,“ vzpomíná M. Pelikán. „Dokonce jsme perník pekli v oplatkových kleštích, které tatínek kdesi sehnal. A pokud si někdo z přidělených lístků něco našetřil, tomu jsme pak vyrobili třeba bonbóny. Kvalita byla ovšem úměrná tomu, co se podařilo sehnat, takže po válce by už lidé asi nevzali nic z toho do huby.“ Velká nouze byla třeba o ořechy; v této souvislosti jsme se dozvěděli jeden úsměvný příběh: „Maminka u sebe dlouho schovávala plechovku s vlašskými ořechy, a když jsme měli péct na svátky vánočku, dala mi ji, abych je použil. Když ale došlo na pečení, čekalo na všechny překvapení – piksla byla prázdná. Kdo ořechy snědl? Přiznala se moje budoucí tchyně, že ořechy jsou dobré na nervy, jak se kdesi dočetla, a tak je spořádala. Prý už to nutně potřebovala,“ směje se nestor našich cukrářů. Po skončení války ovšem čekal perníkové pečení naprostý krach. Nikdo najednou neměl o toto pečivo zájem, snad v důsledku příliš čerstvých vzpomínek na jeho „válečnou kvalitu“. „Změnila se ovšem i nabídka surovin. Jiná byla za monarchie, zcela odlišná za I. republiky a také poválečné zásobování mělo svá specifika. Nicméně perníku opravdu nadlouho odzvonilo,“ vzpomíná nadšený příznivec perníkářství a tak trochu i badatel v tomto směru. „Přitom z medového těsta se ještě před válkou vyráběla spousta úžasných cukrovinek a s perníkovým těstem si tehdejší cukráři dávali opravdu záležet. Často ho připravovali do zásoby i několik druhů a před samotným pečením je spolu v určitém poměru míchali. Tyto recepty Miroslav Pelikán dodnes přechovává a občas podle nich i peče. „Sladké vlastně dělá doma pouze on a zatím od nikoho v tomto směru neobdržel jedinou reklamaci,“ prozradila nám paní Pelikánová. Z oblíbených specialit pro nás přepsal recept na římovské hady, jež připravoval v poutním místě Římově slavný cukrář Petr. Dělal ovšem se svým receptem strašné drahoty a nikomu ho nechtěl prozradit,“ vzpomíná Miroslav Pelikán.

Jihočeské perníkové těsto
1 kg cukru, 500 g medu, 900 ml vody, 50 g ovocného džemu, 2,2 kg hladké pšeničné mouky (10 % lze nahradit žitnou), 25 g koření (směs mletého badyánu skořice, anýzu, hřebíčku a nového koření)
Z celkového množství cukru odeberte 100 g, roztavte ho v kastrolu na karamel a zřeďte předepsanou dávkou horké vody. Přidejte zbytek cukru, med, džem a vše nechte přejít varem. Do vlažného rozvaru (asi 30 °C) zapracujte koření s moukou a vypracujte hladké těsto. Hotové je nechte odležet týden v chladu, ale můžete skladovat i mnohem déle. Jde o výborné těsto na perník, jež se ovšem dá míchat s dalšími přísadami nebo i připravenými těsty.
 
© 2006, GENIUS PRESS s.r.o.